Trochu archaickým, ale krásným českým jazykem zval do Krušných hor – poznáme, že mnohé je dosud aktuální!

„Každý obrázek stromů sněhem obalených z Krkonoš nebo ze Šumavy může býti podepsán jménem některého zdejšího horského místa; tak velkolepé jsou tu zimní krásy a i letními krásami přírodními se Krušné hory vyrovnají ostatním našim okrajním horstvům. Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Nejsou dosud tak navštěvovány jako Krkonoše nebo Šumava, z návštěvníků dosud převládají Němci a budou ještě dlouho ve většině, než u našich lidí domácích se vyvine více smyslu pro turistiku a nežli dnešní turisti čeští si navyknou i sem zajížděti. Představa uhelných šachet, dýmu a černého prachu, která je s pojmem Krušných hor u mnohých těsně spojena, zradí neprávem mnoho našich krajanů z českého vnitrozemí od cesty do našich hor.
Kdo byl na Šumavě, pocítil dumavost jejich hvozdů, na Krkonoších seznal tísnivou obrovitost plání, ale v Krušných horách se strání a z údolí line se bujarý život, tak rušný, jako život lidu dole pod horami. Krušné hory jsou veselé, rozjařující! Horský vzduch je tu čistý a lehký, ani nemocní plícemi nepociťují drsnosti podnebí. Cholery prý v osadách na hřebeni ještě nebylo...“