Historie dobývání drahých kamenů v Krušných horách

Vyhledávání a těžba drahých kamenů nedosáhla v Krušných horách takového rozmachu a významu jako v Podkrkonoší. Po krátké těžbě za vlády Karla IV. upadly dokonce lokality v úplné zapomnění. Novější zájem se objevil teprve v posledních cca 25 letech, kdy byla Zieglerem (1979) a Machkem (1983) popsána lokalita ametystů a jaspisů využívaných k výzdobě kaple sv. Kateřiny a sv. Kříže na Karlštejně a kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta. Předtím se totiž všeobecně mylně předpokládalo, že jsou tyto památky byly zdobeny kameny z lokalit na německé straně Krušných hor (především z okolí Schlottwitzu) a dále z Podkrkonoší. Podkrkonošské acháty však byly při výzdobě zmíněných památek využity jen velmi málo - jsou zavěšeny na zlatých řetězech v kapli sv. Kříže na Karlštejně. Ostatní kameny jsou v podobě plochých desek vsazeny do stěn (včetně polských chrysoprasů z oblasti Szklar). Desky byly zapuštěny do sádry a meziprostory vzorkovány a pozlaceny. Celkový povrch desek přesahuje 200 m2 a obdivuhodné je jejich množství: 4 973 (Machek, 1995 - hodnota pro součet ve všech kaplích). Takto velký počet řezaných plátů bylo umožněno díky použití speciálních řezaček poháněných vodou. Řezány byly i poměrně velké kameny a to najednou na několik plátů. Voda poháněla kolo - vodní síla byla převedena sadou ozubených kol na vodorovný posun rámu s kovovými lanky. Kámen byl připevněn na zatížené páce, která jej tlačila proti lankům. To zaručovalo rovnoměrnost tloušťky plátů a rychlý postup řezání. Poslední průmyslový zájem o využití krušnohorské křemenné suroviny byl v roce 1995, kdy firma GARMICA prováděla v Krušných horách vyhledávací průzkum na ozdobné a dekorační kameny. Při tomto průzkumu bylo těžkou mechanizací odkryto několik nejvýznamnějších lokalit a bylo získáno množství dokumentačního materiálu. Po zdokumentování odkrytých žil byly lokality opět zahrnuty. Pro nepravidelnost a tektonické porušení žil měl průzkum negativní výsledky